|
Stejně jako převážná většina modelářů , sem i já zvědavý.
Spousta nás chce vědět , co se uvnitř našeho modelu děje. A spousta
z nás řeší otázku , co udělat proto , aby nám to jezdilo nebo létalo
výše , lépe , rychleji nebo déle. A jsou v podstatě dvě skupiny modelářů. Ti první napřed zjišťují , studují , počítají a teprve po té provedou nějaký zásah do svého „ miláčka“ . A potom je tu druhá skupina. Uděláme změnu a teprve posléze zjišťujeme , zda je to cesta správným směrem. Ne náhodou se vyjadřuji u druhé skupiny slovy „ uděláme“ apod. Ano , i já sem spíše příznivcem metody „pokus-omyl“. Ne , že by tato metoda byla lepší , mnohdy naopak. Hlavně finančně. Ale není-li dostatek početních schopností…… Ale v určité etapě se naše cesty znovu setkávají a jsme nuceni zjistit , jak se námi provedená změna (změny) odrážejí na celkovém výsledku. Nyní přicházejí na řadu různá měření. Pro první skupinu je to důkazem správnosti jejich výpočtů , u skupiny druhé důkazem správnosti intuice nebo odvahy. Počet měření a způsobů je nesčetně mnoho a proto sem se zaměřil v první fázi alespoň na ta statická. A to úplně konkrétně na proudová zatížení. Pro začátečníky , kterým sem i já , je až nepředstavitelné , jak hodně se může změnit velikost proudu nesprávně zvětšenou vrtulí , lodním šroubem a …….. K těmto měřením sem zprvu používal výhradně obyčejný multimetr. Zkušení modeláři používají zařízení typu Hibox a jiná , těmto podobná. Ale vzhledem k faktu , že se ještě dnes vzpamatovávám ze vstupních nákladů , nezbývá na tyto „chytré“ a bezesporu velmi šikovné „krabičky a udělátka“. Vzhledem k tomu , že současné motory jsou poměrně výkonné , jsou proudy tekoucí dráty nemalé. A většina levných multimetrů má proudový rozsah do max. 10A , vyvstal problém , jak měřit. Ale zkušenější modeláři jsou naštěstí ochotni pomoci a poradit a tak mi doporučili , pořídit si proudový bočník. A tak začalo hledání. A takový bočník také není zrovna nejlevnější. Na internetové dražbě sem ale jeden našel.Bočník do 100A. Sledoval sem bedlivě stav aukce a bočník úspěšně vydražil. Stálo mě to celých 42,-Kč + poštovné. |
|
|
|
|
|
Tak to je můj nový 100A bočnik |
... a ještě jeden pohled |
|
Takže bočník mám. Zbývá vyřešit způsob jeho zapojení. Chci to vyřešit nějakým jednoduchým , ale co nejuniverzálnějším způsobem. A protože na většině modelů mám konektory Gold 4mm , vybavil sem bočník právě těmito konektory. V praxi to znamená , že mezi jeden drát , vedoucí od baterie k regulátoru zapojím bočník a můžu měřit. K bočníku připojím multimetr a na displeji se mi zobrazí hodnota. Důležité je vědět , jaké parametry má daný bočník. Já měřím na rozsahu 20mV. Jednoduché a fungující. Jako jedinou nevýhodu vidím nutnost , zobrazenou hodnotu na displeji přepočítat. V mém případě to znamená dělit koeficientem 0,6. nicméně v mém konkrétním případě není nutná přesnost na desetiny ampéru. Chci si udělat alespoň hrubý obrázek o tom , jakým směrem se posouvají proudy a na základě toho za 1. měnit vrtule a za 2. dimenzovat elektroniku v mém modelu |
|
|
|
|
|
měřící konektory Gold 4 mm |
Silové konektory-myslím že 100A zvládnou v pohodě |
|
|
|
|
bočník osazen konektory |
a připraven na měření |
|
Jako resume mohu s klidným srdcem říci , že pokud mi vstupní investice v řádu cca 300,- Kč ( 100,- Kč bočník a cca 200,- Kč multimetr) zachrání byť jen jeden stejnosměrný motor , je zaplacen. Pro mne je ale podstatnější poznání , jaký je proudový pohyb při mém „ ladění“. |
|
|
|
|
