Všichni, kdo znají Honzu " Vrtulníka " Kubicu vědí, že není jen dobrý kamarád, výborný pilot, ale mimo jiné i výborný stavitel. A vzhledem ke skutečnosti, že postavil nové letadlo, začal sem ho přemlouvat, aby se podělil s ostatními. Honza je ale velmi skromný a tak to přeci jen chvíli trvalo a nakonec - výsledek může posoudit každý sám.

Honzovi proto děkuji a přeji mnoho nalétaných hodin.......

P.S. Jeho další vlastnoručně stavěný model Bird of TIme

Na samém počátku zrodu tohoto modelu byla chuť postavit si něco méně obvyklého. Vlastnit proudovou stíhačku (i když z vrtulí) je dnes módou a podlehl jsem i já. Mocnou inspirací byly stránky www.6mmFlyRc.com věnované "parkjetům". 

 No jo, ale "kuličky"? A všechny ty "placky" s nosným trupem? Tiger a Phantom jsou nádherné, ale když už je někdo má, není to nic pro mě. Takže přišla ke slovu má oblíbená "bible" Encyklopedie stíhacích letadel (mám ji na nočním stolku a před usnutím si v ní ukazuji) a několik týdnů rozjímání, co půjde, co nepůjde, jak udělat to či ono. Nakonec vyhrála "miráž".   

  Konstrukce je celobalzová. Křídlo má profil NACA 1406 a tvoří jej skořepina z balzy 1.5 se 4 žebry v každé polovině. Ocasní plochy jsou "prkýnkové", trup je bednička s oblou horní stranou. 

 Odchylek od maketovosti je moc, křídlo nemá "psí zub", sání vzduchu jsou zmenšená na šířku 3 mm, ani horní obrys trupu se mi nepovedlo zachovat (nad křídlem je "boule"). Ploutvičky pod trupem mám připravené, ale nakonec jsem je neosadil - kvůli těžišti. Kabina je také z rovných úseků, lisování neumím (tímto se omlouvám Maketářům, kterých by se snad  mohlo dotknout, že to přes uvedené odchylky nazývám miráží). 

 Potah modelu je z obarveného vliesu (dlouho jsem věřil, že to nejde, dokud jsem to nezkusil). 

 Křídlo je přilepené k trupu, porušil jsem své zásady a k servům křidélek není přístup. Případnou opravu/výměnu budu řešit asi acetonovým ředidlem a odlepením křídla nebo dírou ve dně trupu. 

 Drak modelu váží asi 160 g. 

 Pohon zajišťuje Mega 16/15/5 s vrtulí 6.5x4, regulátor je 25A MGM, zdroj Lipol 3S-1500. Každé křidélko má vlastní HS-55, plovoucí VOP ovládá větší HS-81. 

 Do "čumáku" přišlo asi 20 g olova, vzletová hmotnost je asi 560 g.

K obrázkům:

- na obrázcích z prvního létání ještě není nabarvený čumák,

- poslední dvě fotky jsem udělal teď doma, takže je to bez motoru a přijímače,

- to zelené vedle miráže je Jokosuka Suisei.

 Létá to a dá se to i řídit. Ale žádný relax to není. Model je malý, rychlý (alespoň podle mých měřítek) a není vidět, zvláště v našem členitém terénu, kdy se létá proti loukám, lesům a jen občas proti obloze. 

 Obratnost je oproti klasicky koncipovaným strojům určitě menší, zvláště za výškovku je třeba tahat s předstihem. Ale takováto stíhačka není určitě určena k "obletování hlavy". Při obratech, zejména při startu, se projevuje silný reakční moment vrtule naklánějící model vlevo. Třeba při přemetu je třeba neustále řídit křidélky, podle aktuálních otáček motoru a také rychlosti letu. 

 Nastavil jsem si na regulátoru brzdu, takže při stažení plynu se vrtule zastaví. Je to výhodné jak pro přistávání, tak pro klouzavý let - "miráž" klouže docela slušně (přece jen tíhnu spíše k větroňům). Dobu letu mám na vysílači nastavenou na 10 minut, ale většinou přistávám dříve pro "duševní vyčerpání". Podle motocalcu motor "bere" nějakých 12-13 A, možná by se hodila vrtule s větším stoupáním, ale zatím mám dojem, že by to potom chtělo i lepšího pilota.  

 Ve výsledku jsem ale spokojený, on je to pocit k nezaplacení, když něco, co si vymyslíte a postavíte nakonec funguje jak má.

Jan Kubica

12.4.2008

jan.kubica@tiscali.cz