Začátkem
minulého roku jsme si s Pavlem Šternem pořídili stavebnici
modelu větroně G 103 C TWIN III. Už od počátku jsme počítali
s tím, že model předěláme na elektropohon. Máme zkušenosti v
létání v kategorii RCEN a tak jsme chtěli jen něco většího.
V
podstatě v úpravě modelu šlo jen o uříznutí špičky, vsadit
přepážku s motorem, uložení serv posunout k těžišti, aby se
vešla za motor baterie a k vůli vyvážení jsme umístili servo
pro výškovku do směrovky.
Těžiště
zůstalo zachované, vzrostla jen váha modelu o 440 g baterie,
180 g motor s vrtulí a kuželem. Celková váha modelu v letu
je 5000 g a vychází tak zatížení 69 g/dm2. Podle doporučení
výrobce motorů fy MODELMOTORS jsme obsadili model motorem
AXI 2826/12 GOLD LINE, který má i ventilátor chlazení s
vrtulí fy aetronaut se stoupáním 11 X 6. Jako zdroj
používáme pětičlánek od fy Flight Power EVO 20 LIPO, 3300
mAh, 18,5 V a regulátor JETI MODEL SPIN 44. S tímto
uspořádáním model dokáže nastoupat asi 5x od země do výšky
200 - 250 metrů.
Pod
motorem v přední části je namontováno i zařízení pro
aerovlek, se kterým jsme počítali na předváděcí akce a pod.
Pro vlastní létání se vždy snažíme o to, nebýt na nikom
závislí, když si chceme jít sami zalétat. Startovat však sám
model z ruky o váze 5 kg není tak jednoduché a ani s
pomocníkem tak jak jsme si vyzkoušeli při prvním startu to
nebyla legrace. První start jsme s Pavlovým modelem měli v
březnu, kdy byla ještě zima. Startovali jsme z panelového
parkoviště na letišti, které má převýšení tak 2 metry. Po
mém rozběhu /starce/ s modelem a vrhnutí trošku vzhůru,
model odstartoval bez problémů.
Máme
na letišti asfaltovou vzletovou dráhu a tak jsem
zkonstruoval vozík pro start větroně ze země. Nejdříve se
dvěma kolečky vpředu a jedno otočné vzadu. Tento vozík po
pár metrech zahnul a nešel srovnat směrovkou, proto jsem jej
upravil a kolečka jsou 4 o stejném rozchodu vpředu i vzadu.
Po rozjezdu jede rovně a pokud začne uhýbat, dá se normálně
směrovkou vyrovnat. Po zapnutí motoru se model na vozíku
rozjede a po asi 20 metrech stačí malinko potáhnout výškovku
a jsme nahoře bez pomocníka !!! Model stoupá pod úhlem asi
15 - 20 stupňů vzhůru a dosti svěže. Vozík, nebo dva pokud
startujeme současně, po zvednutí modelu přejedou plochu až
do trávy, kde si je později vyzvedneme.
Létání
s tímto modelem je nádherné, zvlášť když je termika. Pak
stačí jeden motorový let vzhůru a délka letu záleží na mě,
zda půlhodinku nebo hodinu. Prima je , když jsme oba nahoře
a můžeme se honit po obloze ze stoupáku do stoupáku. Model
vzhledem ke své váze a dobrým profilům proniká dobře i při
silnějším větru. Tak jako u většiny těchto modelů je nutné
jej držet v patřičné rychlosti a počítat se setrvačností při
obratech
Karel Jeřábek |