Grob G 103 C TWIN III.

s elektropohonem


 Začátkem minulého roku jsme si s Pavlem Šternem pořídili stavebnici modelu větroně G 103 C TWIN III. Už od počátku jsme počítali s tím, že model předěláme na elektropohon. Máme zkušenosti v létání v kategorii RCEN a tak jsme chtěli jen něco většího.

 V podstatě v úpravě modelu šlo jen o uříznutí špičky, vsadit přepážku s motorem, uložení serv posunout k těžišti, aby se vešla za motor baterie a k vůli vyvážení jsme umístili servo pro výškovku do směrovky.
Těžiště zůstalo zachované, vzrostla jen váha modelu o 440 g baterie, 180 g motor s vrtulí a kuželem. Celková váha modelu v letu je 5000 g a vychází tak zatížení 69 g/dm2. Podle doporučení výrobce motorů fy MODELMOTORS jsme obsadili model motorem AXI 2826/12 GOLD LINE, který má i ventilátor chlazení s vrtulí fy aetronaut se stoupáním 11 X 6. Jako zdroj používáme pětičlánek od fy Flight Power  EVO 20 LIPO,  3300 mAh, 18,5 V a regulátor JETI MODEL SPIN 44. S tímto uspořádáním model dokáže nastoupat asi 5x od země do výšky 200 - 250 metrů.
 
Pod motorem v přední části je namontováno i zařízení pro aerovlek, se kterým jsme počítali na předváděcí akce a pod. Pro vlastní létání se vždy snažíme o to, nebýt na nikom závislí, když si chceme jít sami zalétat. Startovat však sám model z ruky o váze 5 kg není tak jednoduché a ani s pomocníkem tak jak jsme si vyzkoušeli při prvním startu to nebyla legrace. První start jsme s Pavlovým modelem měli v březnu, kdy byla ještě zima. Startovali jsme z panelového parkoviště na letišti, které má převýšení tak 2 metry. Po mém rozběhu /starce/ s modelem a vrhnutí trošku vzhůru, model odstartoval bez problémů.
 
Máme na letišti asfaltovou vzletovou dráhu a tak jsem zkonstruoval vozík pro start větroně ze země. Nejdříve se dvěma kolečky vpředu a jedno otočné vzadu. Tento vozík po pár metrech zahnul a nešel srovnat směrovkou, proto jsem jej upravil a kolečka jsou 4  o stejném rozchodu vpředu i vzadu. Po rozjezdu jede rovně a pokud začne uhýbat, dá se normálně směrovkou vyrovnat. Po zapnutí motoru se model na vozíku rozjede a po asi 20 metrech stačí malinko potáhnout výškovku a jsme nahoře bez pomocníka !!! Model stoupá pod úhlem asi 15 - 20 stupňů vzhůru a dosti svěže. Vozík, nebo dva pokud startujeme současně, po zvednutí modelu přejedou plochu až do trávy, kde si je později vyzvedneme.
 
Létání s tímto modelem je nádherné, zvlášť když je termika. Pak stačí jeden motorový let vzhůru a délka letu záleží na mě, zda půlhodinku nebo hodinu. Prima je , když jsme oba nahoře a můžeme se honit po obloze ze stoupáku do stoupáku. Model vzhledem ke své váze a dobrým profilům proniká dobře i při silnějším větru. Tak jako u většiny těchto modelů je nutné jej držet v patřičné rychlosti a počítat se setrvačností při obratech

Karel Jeřábek

Vsazení motoru do špičky trupu Vytažený háček z trupu

Motor ve špičce trupu Pilot v kabině

Kontrola baterií Jdeme si společně zalétat

Navečer jdeme létat Startovací vozík

Můj první start z vozíku Start z vozíku při natažení výškovky

Pavlův start z vozíku... a Pavlovo první přistání...

a unesu ho vůbec ? Přelet větroně nad hlavou
   
   
 

Zpět