My jsme se rozhodli dorazit do Soběslavi už v pátek. A vzhledem k tomu, že v pátek bývá Praha extrémně zasekaná auty, vyrazili jsme z Ústí nad Labem krátce po páté hodině ranní. Pravdou tedy je, že jsme chvíli pochybovali o tom, zda má vůbec cenu někam jezdit. Předpověď počasí na víkend byla poměrně nedobrá a ráno jsme vstávali do hustého deště.Ale – jednou jsme to slíbili ,tak prostě dorazit musíme. Cesta byla příjemná – tedy až na vytrvalý déšť. Prahu jsme projeli v pohodě a tak už nám nic nestálo v cestě.  

 Do Soběslavi jsme dorazili krátce po deváté hodině. Cestou na letiště jsme doplnili stav proviantu v místním Penny a  popojeli přímo na letiště zdejšího aeroklubu. Na místě bylo pět pořadatelů a právě se chystali vysekat plochu. Tak byla posekána před týdnem, ale vzhledem k počasí neskutečně poskočila. Ukázali nám, kde zaparkovat a potom nám velmi ochotně vysekali místo pro stan. Na oplátku jsme se po „ubytování“ také zapojili a velmi rychle se začal rýsovat přistávací prostor. Další vytyčili prostor kempu a po té začali navážet hlínu do nerovností v přistávací ploše. Obloha byla celou dobu nepříjemně zamračená, co chvíli poprchávalo a foukal vítr. Prostě hrůza. 

 Po návratu z oběda jsme se rozhodli ještě trochu potrénovat. Přistávací plocha byla dočista „vyžehlena“ sekačkou a přistávací čáry už byly na svém místě. A bylo jich rovnou šest !!!Každý jsme se dali několik startů a přistání. Udělat správný rozpočet pro přistání nebylo moc jednoduché. Protivný a poměrně silný vítr a hlavně mokrá a dokonale „vyžehlená“plocha díky dešti opravdu byla jako kluziště. Ale to už se pomalu začali sjíždět ostatní soutěžící a tak jsme se šli raději přivítat. Postupné najíždění vozidel bylo proloženo průběžnou prezencí a technickou přejímkou modelů. A přejímka byla opravdu velmi přísná. Aby také ne, vždyť jsme na MČR. Díky postupnému najíždění soutěžících šlo vše docela hladce. Počasí se trochu umoudřilo a tak zbytek dne příjemně plynul.

Takhle jsme se ubytovali

Foceno FlyCamOne2, nosič EasyStar

Stanový tábor

 Ráno jsme vstávali do naprosto azurově modrého nebe bez jediného mráčku. Jediný mrak byl nad nedalekou elektrárnou Temelín. První šel do vzduchu Tomáš Ciniburk a ukázal nám svoji elektro Leviosu. Je vidět, že elektro pohony hodně pokročily a lze je použít i na takhle velkého akrobata. Přihlašování a přejímka modelů pokračovala a cca v půl deváté proběhlo školení časoměřičů přímo na ploše. Jejich identifikace byla snadná – všichni pořadatelé měli žlutá trička a byli nezaměnitelní. V devět hodin bylo nástupem soutěžících zahájeno MČR RCEN 2008. Úvodní slovo měli m. Kučera a R.Adam. Po krátkém přivítání a seznámení s programem došlo na hlasování..Hlasovalo se o tom, jestli může M.Kučera a ing.Cejnar, jakožto ředitel soutěže a člen Jury také soutěžit. Jednomyslně schváleno a tak se lehce upravil rozpis a vyhlásily jednotlivé skupiny. Opravdu se létalo na šesti „čárách“. Další specialitou, kterou si na nás pořadatelé vymysleli bylo střídání startovišť. V praxi to znamenalo, že se posouvalo číslo startoviště vždy o jeden pruh vedle. Spravedlivé – všichni přistávali všude a měli tak stejné podmínky. Prostě – v jednoduchosti je krása. 

Kemp byl ohraničen páskou

Sněd sem mámu, sněd sem tátu a .....

Školení časoměřičů

Nástup a slavnostní zahájení

Ředitel soutěže Jaromír " Ariane " Kučera

Všichni pozorně naslouchali

Nástup první rundy

a už se létá

Vchod na letovou plochu

Carbonovi "zatuhlo" servo. Vše zvládl na jedničku

Povinná imatrikulace - MČR není holubník !!!

Nácvik nouzového přistání ve skutečnosti

 První runda startovala v půl desáté. Jak se ukázalo, tráva byla ještě vlhká a těžší modely docela pěkně jezdily. To se stalo osudným i mně. Po tréninku ve větru sem byl moc rychlý a vyjel sem ze sektoru ven. A nebyl sem sám. Zkušení piloti ale sedali jak měli a čelo výsledkové listiny po prvním kole bylo tradičně vyrovnané. Kalich hořkosti si hned v prvním letu vypil Honza „Karbon“ Uhlík, kterému hned po startu „zatuhlo“ servo v křidélku. A vzhledem k jeho startovní rychlosti to bylo velmi divoké. Vše ale zvládl výborně a s modelem přistál bez dalších škod. Stručné resumé prvního kola – 5x -60 a jednou nula za let.

 Díky velmi dobré organizaci měla soutěž rychlý spád. Přibližně v páté minutě pracovního času byla vyhlášena příprava pro další skupinu. Bylo tak dost času dorazit s modelem ke vchodu ke startovištím a vyzvednutí vysílače. Ty nám vydávali oproti kartičce příslušnice něžného pohlaví. Před odevzdání vysílačů kontroloval startér jejich vypnutí – další velmi dobrý počin pořadatelů. Prostoje mezi jednotlivými lety byly tedy opravdu minimální a soutěž měla spád. Po odlétání třetího kola ( alespoň si myslím, že to bylo po třetím kole ) byla přestávka na oběd. Ten byl zajištěn v cca 10 minut vzdálené restauraci, které místní neřeknou jinak než Paluba. 

Přistání povoleno.

Futura sedá

Po srážce se čtyřstovkou

Soustředění pilotů při soutěžním letu je veliké.

Pohoda po letu

a děti hrají  karty

a někdo relaxuje na maximum

Označení " čumáku " před srovnáním čáry

U grilu bylo vždy rušno

Carbon a jeho " papírák "

a takhle pilotuje i RW :-)

Přiblížení před přistáním

Kdo to asi je ?

Někdo LiPolky, někdo chleba se salámem

Otočka na přistání

Co dodat ?

Honza Lán kontroluje zápis

Ariane pilotuje

a Tomáš Ciniburk šíří dobrou náladu

Vteřiny před startem

Tomáš Hrubý na startu

 a Honza Lán spokojeně odchází

Skupina IONistů

včetně Josefa Paláčka

a jeho letošní novinky

 Ve 14.00 hodin jsme se sešli a začalo slavnostní vyhlášení výsledků. Jako první poděkoval ředitel soutěže Ariane všem pořadatelům. Každý dostal nějakou pozornost a snad byl náš potlesk ostatečným vyjádřením našeho obdivu za  jejich naprosto špičkově odvedenou práci.

 Po té už došlo na vyhlášení vítězů. Začalo se od prvního místa. Jmenovat jednotlivé soutěžící nebudu. Každý ze soutěžících dostal diplom za účast a měl možnost vybrat si z již zmiňované hromady cen právě to, co se mu líbilo. A nebylo to vůbec jednoduché. Naštěstí sem se umístil poměrně hluboko a o to jednodušší výběr sem měl .-) . 

Stolek s poháry

a všechny připravené ceny

Nástup na vyhlášení vítězů

 a těžká pohoda... :-)

Vše je zdokumentováno.

A to jsou vítězové letošního MČR RCEN

 Jako úplný vrchol byla tombola o tzv. Super ceny. Jen pro úplnost – laserová tiskárna, LCD monitor, ION od JP Models, házelo Mája a sada pěti laků nakonec Tourist od Modely.

 Losovalo se z klobouku a místo lístečků byly použity kartičky, které jsme v průběhu soutěže „měnili“ za vysílač. Jako losující byla vybrána nejmladší „vysílačka“ – slečna Kučerová. Všichni samozřejmě s napětím sledovali a vylosovaní měli opravdu nefalšovanou radost. Musím dodatečně ještě jednou poděkovat  nejmladší vysílačce . ION , kterého sem v tombole vyhrál já mi udělal obrovskou radost. Nejméně stejnou, jako měl Honza Uhlík, který vyhrál stavebnici házela Mája a sadu laků

Losování seper cen

a první výherce - laserová tiskárna

a už se losuje další....

Nekoukat !!!!!

Nejšťastnější výherce super ceny

Carbon a házedlo Mája  :-)

A ještě jedna - společná

 Na závěr si dovolím krátké shrnutí. Organizace celého mistrovství byla naprosto dokonalá. Dovoluji si jménem nás všech ještě jednou poděkovat celému realizačnímu týmu za perfektně odvedenou práci, stejně tak i všem sponzorům za podporu našeho sportu.  Vítězům gratuluji a přeji mnoho dalších úspěšných přistání. Za sebe děkuji i všem zúčastněným za výbornou a pohodovou atmosféru, která udělala toto mistrovství nezapomenutelným. 

Pořadatel příštího MČR ( pokud se najde ) má laťku nasazenou velmi vysoko. Nicméně lze spoustu dobrých ( letošních ) nápadů použít. 

Tak snad zase za rok na MČR RCEN 2009

Jan Kadlec

Výsledková listina  ZDE